Sportovec českolipska 2025

Laura Matulová: Atletika je krásný sport, který ti ale nedá nic zadarmo

Mezi nejlepší desítku v anketě Sportovec roku Českolipska se dostaly jen dvě ženy – Barbora Znamenáčková a Laura Matulová. Ale nakonec dá se říci muže „převálcovaly. Prvně jmenovaná, která zastupovala Sport Relax Česká Lípa, skončila na třetí příčce a atletka Laura Matulová se stala vítězkou.  „Vítězství v anketě Sportovec Českolipska "na domácí půdě" s lidmi, které znám a kteří znají mě, je pro mě TOP ocenění,“ říká sympatická členka AC Česká Lípa.

Dá se nějak způsobem porovnat vítězství v anketě Sportovec roku a třeba pódiová umístění na prestižních závodech?

Nedá se to porovnat, ale je to propojené. Vítězství v anketě Sportovec Českolipska "na domácí půdě" s lidmi, které znám, a kteří znají mě, je pro mě TOP ocenění. Jsem tu doma. Stejně tak jako vyhrát Českolipský city cross run. To také řadím hodně vysoko. Pódiových umístění je za rok více, ale vítězství v anketě je jen jedno. Jak jsem ale psala, je to propojené, nejprve musí přijít ta pódiová umístění, aby byla vůbec možnost postoupit do TOP 10 ankety Sportovec Českolipska. Teď začíná opět období pódiových umístění.

Jak se ti líbilo letošní vyhlašování, které bylo pojaté úplně jiným stylem než vloni?

Letošní slavnostní vyhlášení bylo jedním slovem skvělé. Oproti loňskému roku, což mohu srovnat, je to velký zlom v tom, že tento večer patřil opravdu jen sportu, sportovcům a jejich sportovním výkonům. Minulý rok jsem takové pocity neměla, odcházeli jsme zklamáni. Ovšem letos to byla velká show se skvělým moderátorem Márou Vobrem, který je velkým profesionálem. Potkáváme se na řadě závodů, a vždy ho ráda vidím. Ve středu 18. 2. 2026 jsem ho ale viděla úplně nejraději. Organizace akce 1, moderátor 1, pojetí slavnostního večera 1, kapela 1 - když začali s repertoárem skupiny Queen, to nemělo chybu. Hezké to bylo. Moc chválím a ráda příští rok opět přijdu. Samozřejmě to místo si musím opět vybojovat.

Jak jsi se odměnila za vítězství v anketě? Či tví blízcí ti připravili nějakou oslavu?

Po skončení slavnostního večera jsme pospíchali domů. Děti šly rovnou spát, aby se vyspaly na druhý den do školy. Já jsem šla také rovnou spát, abych byla odpočinutá do práce, ale v hlavě se mi stále dokola vracely myšlenky k vyhlašovaní a jak přebírám ocenění za první místo. Ta noc byla strašně krátká, když už jsem usnula, tak to netrvalo dlouho, kdy jsem otevřela oči, koukla na hodinky, bylo 5:00. Ten úspěch mě ani nenechal vyspat. Oslavu jsme ponechali na sobotu, kdy přijeli rodiče. Samozřejmě šampaňské, které je u nás dosti oblíbené a symbolem oslav, nechybělo. Já jsem takhle nejspokojenější, když mám kolem sebe děti, rodiče, přítele a jsme spolu. Samozřejmě všichni, které jsem vyjmenovala, nechyběli ani na slavnostním večeru, zabrali jsme jednu celou řadu sedadel, protože nás ještě doplnil strejda s tetou. Bylo to moc fajn. Rodina pohromadě.

V nominované desítce kategorie dospělých byli zástupci mnoha sportů. Tušíš, na který z nich jsi asi talent, a který by ti třeba vůbec nešel?

Jediný sport, na který bych si troufla, na který už jsem si dokonce dvakrát troufla, měl zástupce Péťu Cmunta. Ano, je to triatlon. Teď rozeberu ty tři disciplíny. Moje plavání, ehm, nikdy jsem nebyla dobrým plavcem s dobrým plaveckým stylem, takže plavání bych dál nerozebírala. Kolo, miluji kolo, občas ho zařadím i do mého tréninku. V zimě, když venku nejde běhat, když si potřebuji jen vytočit nohy a zregenerovat, tak kolo je vždy doma připravené. Ráda bych v létě jezdila i více venku, ale je to časově náročnější než běh a v závodě by mi chyběly ty nenaběhané kilometry. V létě tedy zůstávám věrná běžeckému tréninku, ale i z něj dokážu zajet na kole pěkný průměr. Pěkný výsledek na triatlonu bych tedy doháněla v poslední části při běhu. Ostatní sporty v TOP 10 jsou pro mě dost vzdálené. Šachy mě ale dříve bavily. S jinými sporty si raději moc nezahrávám, předcházím tím zraněním.

Jak hodnotíš pomalu končící zimní přípravu? A z čeho se skládala?

Nejdůležitější bylo po závodní sezóně si odpočinout. Odpočívala jsem celé 3 týdny v listopadu, kdy jsem běhala minimálně. Zhruba od prosince jsem nabíhala kilometry při objemových trénincích. A vypadá to následovně, jedeme vždy 3 týdny tréninku, kde je trénink týden od týdne náročnější, Třetí týden už jsou nohy unavené, tak nastává týden odpočinku, kdy opět běhám minimálně, třeba jen 2x do týdne a jen lehce. Je to takzvaný kompenzační týden. V lednu jsem začala s úseky, běhám je různě dlouhé a různě rychlé. Čím kratší je úsek, tím je rychlejší. Snažím se teď při tréninku dost koncentrovat, abych ho odběhla co nejkvalitněji. Udělat si na trénink dostatečný čas, abych nijak nespěchala. Zimní příprava celkově proběhla dle plánu, bez zranění, bez nemocí. Základ jsme s trenérkou, doufejme, vybudovaly dostatečný. Teď už budeme ladit, popř. dotrénujeme.

Kdy se chystáš rozjet naplno letošní sezonu a které závody to budou?

Prvním závodem bude Kbelská 10 a to 7.3. Je to za rohem. Tam si pojedu otestovat, co si můžu, a nebo nemůžu dovolit. Bude to takový zkušební závod, nic velkého od toho neočekávám. Bude zajímavé sledovat, zda-li jsem se posunula a kam, nebo jestli je to pořád stejné, pak bych s trenérkou doladila trénink, kde je potřeba ještě zabrat. Do Pardubického půlmaratonu MČR 11.4. budeme mít pak ještě celý měsíc přípravy. Součástí této přípravy na půlmaraton budou tři desetikilometrové závody. První jsem zmínila 7.3. Kbelská desítka, 14.3. Pečky a 21.3. další závod, který ještě nemám vybraný.

V květnu mě čeká MČR v Poděbradech na 5km. Na konci května si odskočím na dovolenou do tepla. No, spíš to bude takové běžecké soustředění s výlety do hor. Moc se těším. Další závody musím ještě promyslet. Určitě chci zaběhnout na našem novém stadionu hodinovku, která je na konci června. V červenci bude zřejmě moje premiéra na MČR na dráze v Plzni. To se ale teprve uvidí, jak mi půjdou tréninky v tretrách. Nechci se zranit, nechci přetížit lýtka, nebo achilovky, je to jiná bota, ve které nejsem zvyklá běhat. To je tedy otevřené. Do července mám závody zhruba rozplánované a druhou polovinu závodní sezóny teprve doplánuji někdy během léta. V září to budou určitě Běchovice a dostala jsem pozvání od pana starosty Cvikova na jejich závod 13. 9. 2026. Takové osobní a milé pozvání se neodmítá.

Jsi teprve druhá atletka, která zvítězila v této anketě. Lucie Vaníčková vyhrála dvakrát po sobě. Aby si i ty mohla obhájit vítězství, jaké výkony a výsledky by k tomu mohly případně stačit?

Dívala jsme se do historie ankety právě na to, kdo z atletů se kdy v této anketě umístil na prvním místě. Už je to spoustu let, co atletika byla odsunuta a vítězové byli z jiných sportů. O to mám větší radost z toho, že atletika je zpět, kam patří, je to královna sportu a zaslouží si prvenství. Jsem hrdá na to, že jsem to právě já. Tím bych i chtěla motivovat a povzbudit mladé atlety a atletky, aby opět dostali atletiku na přední místa. Je to krásný sport, který ti ale nedá nic zadarmo. K obhajobě bude určitě potřeba předních umístění na závodech MČR a překonání mých osobních rekordů.

Uvidíme tě i na českolipské Okresní běžecké lize? 

Mrzí mě, že jsem se minulý rok účastnila OBL minimálně, ale když to šlo, byla jsem na startu. Letos bych chtěla závodit v Brništi, kolem Hříšné Milady, tím pozdravit a podpořit Pavla Souhradu, který závod organizuje. Dále bych se chtěla zúčastnit zmiňovaného běhu Cvikovem a Červeného okruhu v Doksech. Účast na Žandovské desítce je letos "povinná", u Oldy Slaměného jako organizátora tohoto závodu mám za minulý rok černý puntík, protože jsem sezónu ukončila na konci října a tohoto závodu jsem se nezúčastnila. Letos to napravím a ráda bych posunula svůj traťový rekord z roku 2024.

autor: Alex Neugebauer